Prométheovi je líto lidí, a tak se vplíží do Diova paláce, kde si z krbu zapálí svou hůl a přinese oheň zpátky na zem lidem. Lidé jsou mu za jeho pomoc velmi vděční hned oheň s radostí zase používají.
Trestu neunikne ani Prométheus.
Mně to nevadí ...
Když Zeus opět ucítí kouř ohně, rozzlobí se a přikáže bohu Héfaistovi vytvořit krásnou dívku. Když to s pomocí ostatních udělá a obdaří ji všemi ctnostmi, pojmenuje dívku Pandora, dá jí skříňku a pošle ji na zem k lidem.
Prométheus je zachráněn.
Děkuji moc!
Prométheův bratr Epimétheus je zvědavý a i přes bratrovo varování požádá Pandoru, aby skříňku otevřela, protože chce vědět, co mu bohové posílají. Ze skříňky ale vylétnou všechny nemoci, strasti a bolesti. Oba se leknou a skříňku co nejrychleji zase zavřou. Naděje byla až na dně skříňky, proto se jí do světa dostalo málo.
Prométheus je zbaven trestu.
Hlavním viníkem byl Prométheus, proto ho také stihl krutý Diův trest. Dá ho přikovat ke skále a navíc pošle orle, který přilétá každý den a klove mu stále dorůstající játra. Prométheus se však nepokoří a statečně snáší své utrpení.
Jednoho dne kolem skály procházel syn Dia bojovník Héraklés při hledání zlatých jablek Hesperidek. Zastřelil šípem orla a rozbil Prométheova pouta. Ten se tak zase dostal na svobodu.
Když to viděl Zeus, rozhodl se ponechat Prométheovi svobodu. Musel ovšem nosit prsten z kamení skály, ke které byl přikován, aby na to navždy pamatoval. Jen tak mohl být Zeus usmířen a jeho kletba se mohla splnit.