polednice

Попробуйте бесплатно!

U lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo.
Bodejž jsi jen trochu málo, ty cikáně mlčelo!
Poledne v tom okamžení, táta přijde z roboty: a mně hasne u vaření pro tebe, ty zlobo, ty!
Mlč! hle, husar a kočárek, hrej si! - tu máš kohouta!
Než kohout, vůz i husárek bouch bác! letí do kouta.
A zas do hrozného křiku -
Pojď si proň, ty, Polednice, Pojď, vem si ho zlostníka!
I bodejž tě sršen sám! že na tebe, nezvedníku Polednici zavolám!
A hle, tu kdos u světnice dveře zlehka odmyká.
Malá, hnědá, tváři divé pod plachetkou osoba: o berličce, hnáty křivé, hlas - vichřici podoba!
Dej sem dítě!
Div, že smrt ji neovane, ejhle tut´ - Polednici!
Kriste Pane! odpust hříchy hřišnici!
Již vztahuje po něm ruku - matka tisknouc ramena:
Pro Kristovu drahou muku!
Ke stolu plíží se tiše Polednice jako stín: matka hrůzou sotva dýše, dítě chopíc na svůj klín.
Tu slyš: jedna - druhá - třetí - poledne zvon udeří: klika cvakla, dveře letí- táta vchází do dveří.
Ve mdlobách tu matka leží, k ňadrům dítě přimknuté: matku vzkřísil ještě z těží, avšak dítě - zalknuté.

Создано более 30 миллионов раскадровок

Никаких Загрузок, Кредитной Карты и Входа в Систему не Требуется!