Travík a Lišáček vyrazili ze školky. Musejí za dobrodružstvím! Většina kočkek ještě spala a ty, co byly vzhůru, právě snídaly. Proto si nikdo nevšímal dvou koťatat, co rychle vyběhla z tábora.Lišáček se rozhlížel okolo a kroutil hlavou ze strany na stranu. Svět byl tak veliký! Stvořený přímo k prozkoumávání.Chvíli si s Travíkem hráli, když najednou Lišáček něco ucítil. Pustil Travíka a zamyšleně zavětřil. Ten pach mu byl něčím povědomý.Co to je?" zeptal se Lišáček Travíka. Travíkův protáhý zamyšlený výraz se změnil v úsměv."To je myš!" zvolal nadšeně a rozběhl se za pachem. Lišáček se hned rozběhl za ním a překvapeně vyjekl, když se Travík prudce zastavil.
Před nimi se tyčilo obrovské zvíře. V tlamě s ošklivým, dlouhým čumákem se mu blýskala spousta bílých a hlavně ostrých zubů. Jeho kožíšek byl ohnivý, jen špičku ocasu, břicho a spodek čumáhu to mělo bílé.Lišáček se celý naježil - podle toho zvířete se jmenoval, liška! Nevěděl, co má dělat, a tak začal panikařit. Liška zavrčela a skočila.Lišáček zavřel oči obávaje se nejhoršího, ale nic se nedělo. Otevřel oči a uviděl na zami ležet mrtvou lišku. Nad ní stála hnědá mourovatá kočka. Její bílá náprsenka byla nyní potřísněná krví a nabrala spíše rudou barvu. Z jejích modrých očí vyprchávala pomalu bojovnost."Co tu děláte?" zeptala se. Nevypadala nepřátelsky, spíše naopak. A navíc, kdyby jim chtela ublížit, už by to udělala.