Důkazy o úmrtnosti a nesmrtelnosti jsou vidět v celé básni. Úplný pohled mluvčího na smrt a zmínka o "nesmrtelnosti" v první stanici vedou k myšlence, že věří v pozmrtný život.
Život po smrti je jakýmsi nesmrtelností, i když ne v smyslu, který by mnozí mohli toužit. V poslední stanze používá slovo "Věčnost", aby popsala, co právě pochopila. Ona zůstává klidná a má mírný tón, když si vzpomíná na jízdu, kterou udělala, když si uvědomila, že je skutečně mrtvá.