Nevím, jestli se v tomto kraji vznášejí matoucí duchové, nebo zda je to nebeská fantazie planoucí v mém srdci, že se mi vše kolem jeví jako ráj.
UTRPENÍ
Glisser: 2
Když tu sedím, ožívá kolem mě minulost předků, jak se tady u studánky seznamují a zasnubují a nad studánkami a prameny se vznášejí dobří duchové.
Glisser: 3
NA CESTĚ K CHARLOTTE
Dávejte pozor, ať se nezamilujete, je již zadaná.
Poznáte hezkou ženu.
To mi asi může být lhostejné, nemyslíte?
Glisser: 4
LOTTIN DŮM
To je ta nejpůvabnější žena, kterou jsem kdy viděl!! Jsem zcela ponořen do její postavy, hlasu i gestu.
Glisser: 5
VENKOVSKÝ PLES
Ach ne, tak to jsem nedomyslel.
Lotty, co Albert?!
Proč bych vám to tajila? Albert je hodný člověk, jsem s ním v podstatě zasnoubená!
Glisser: 6
KAŽDÝ DRUHÝ DEN VE WERTHEROVĚ/LOTTINĚ HLAVĚ
Víte, že se po celý den těším až Vás konečně uvidím a nic dalšího si nepřeju? Ta vyhlídka doslova pohltí všechno, všechno ostatní, proč to prostě nepochopíte a neopětujete mé city!
Je pro mě svatá, smysly mám omámené, její drobné důvěrnosti mě mučí, její existence odstraňuje mou veškerou trýzeň, zmatek!
Jste můj dobrý přítel a ním i navždy zůstanete, city nemohu opětovat, protože jsem svému snoubenci věrná!
Glisser: 7
Ó, TO NÉ, on se vrátil Albert! Nemohu přihlížet, že mu patří něco tak dokonalého! Nesnesu již další utrpení, kde musím sledovat Lottu z ústraní, jak si spolu s Albertem tak rozumí. Odcházím, určitě na ni zapomenu!
NÁVRAT ALBERTA
Lotty, proč nás sleduje? Myslíš, že nám dá pokoj? Chová se divně.
To si nejsem jistá, ale já miluji jen tebe!!
Glisser: 8
Mně to tady vůbec nebaví, pořád se hádám s nadřízeným, setkávám se s dívkou, která mi pořád připomíná Lottu, já chci zpátky na venkov!
VELVYSLANECTVÍ
Nic neumíš, už tě nechci ani vidět, PADEJ!
Glisser: 9
Po návratu na venkov se mezitím Lotta s Albertem oženili.
Se mnou by se přece měla oženit, se mnou by byla šťastnější než s ním! On není člověk, který dokáže naplnit všechny její touhy, není dostatečně citlivý! Proč si nevybrala mě?!
Proč se opakovaně vracíte do mého života, Werthere, přestávám chápat svým pocitům.
Já jsem si DOOPRAVDY myslel, že nám dá už konečně pokoj, ale vyjadřovat se raději nebudu.
Glisser: 10
VE WERTHEROVĚ ŽIVOTĚ SE OBJEVUJE ČÍM DÁL VÍCE NEŠTĚSTÍ
"Můj Honzíček umřel, pane, a můj manžel onemocněl. Vemte si, prosím, aspoň toto jablko.
Proč se vše kolem mě sesypává?! Mé srdce je mrtvé, nezná už nadšení, oči mám suché a slzy mi na čelo kreslí úzkostné vrásky. Ztrácím naději, ustoupím z tohoto světa a učiním tak manželé šťastné.
Glisser: 11
Sbohem, Lotto! Navždy sbohem!
LOTTIN DŮM
Dost, dost, Werthere! Přestaňte mě líbat! To je naposledy, už mě nikdy neuvidíte!