Pro mnohé předindustriální pracovní podmínky zahrnovaly namáhavou práci na farmách. Po stovky let umožnilo soběstačné zemědělství rodinám zůstat spolu a spoléhat se na sebe, že přežijí. Přestože byly pracovní podmínky náročné, umožňovalo to na jejich farmách větší nezávislost a samostatnost.
ŽIVÝ PROSTOR
Během průmyslové revoluce podstatně vzrostla poptávka po pracovní síle v továrnách a továrnách. Vzhledem k nedostatku pracovních zákonů nebyly podmínky ničím jiným než brutálním. Pracovníci byli zodpovědní za práci v nehygienických a nebezpečných prostředích po dobu až 18 hodin denně. Dělníci bojovali za lepší ochranu a práva, protože stále častěji se staly nehody a úmrtí.
ŽIVÝ PROSTOR
Před průmyslovou revolucí spoléhali Evropané na příjmy a přežití na zemědělství. Lidé žili v malých vesnicích a městech a pracovali na zemi, na které žili. Prodejci od domu ke dveřím nebo malé komunitní trhy byly primárním prostředkem pro získávání zboží, ale rodina si většinu potravin, které potřebovala, pěstovala sama.
ZPŮSOBY PŘEPRAVY
S nárůstem továrních prací a hromadné výroby se lidé přestěhovali z venkovských zemědělských půd do rostoucích měst. Bydlení s nízkými příjmy se začalo rozšiřovat kolem továren a mlýnů. Životní podmínky byly obvykle přeplněné a nehygienické. Miliony obyvatel města čelily neustálé hrozbě nemocí a zvyšování dětské úmrtnosti.
ZPŮSOBY PŘEPRAVY
Doprava byla hlavní výzvou pro individuální i ekonomický růst. Protože hlavními způsoby přepravy byly koně a plachetnice, na velké ploše bylo možné účinně dosáhnout jen velmi málo. Kromě toho bylo běžné, že lidé žili celý život v jedné oblasti.
S vytvořením parního stroje, lokomotivy a automobilu způsobila přeprava osob, předmětů a myšlenek revoluci ve vzájemném propojení společností po celém světě. Kanály, silnice a železnice byly povoleny pro explozi nových příležitostí pro osobní a ekonomické zlepšení.