Ukrajina je stát ležící ve východní Evropě, rozlohou je druhou největší zemí Evropy po evropské částí Ruské Federace
Národním jídlem jsou pirohy zvané pyrižky, smažené bochánky z kynutého těsta plněného masem, vejci, bramborami, zelím, houbami, tvarohem a dalšími náplněmi.
Tradiční ukrajinská kuchyně s oblibou užívá obilné či bramborové těsto, slunečnice, zelí, řepu, mleté maso či ryby. Typickými pokrmy jsou boršč, pelmeně, varenyky či soljanka.
Ačkoliv nepatří Ukrajina mezi oblíbené turistické destinace, každého návštěvníka nadchne. Rozmanitá příroda a vřelost místních obyvatel potěší každého zkušeného cestovatele
Část země zabírají rozsáhlá pohoří v čele s ukrajinskými Karpaty, kde se nalézá nejvyšší vrchol země, hora Hoverla. Další část země zabírají úrodné nížiny nebo planiny.
Středem země se táhne řeka Dněpr, která se vine krásnými údolími, soutěskami i roklemi.
tohle je vlajka Ukrajiny
Pravoslavná církev 67,3 %Řeckokatolická církev 9,4 %Římskokatolická církev 0,8 %Ostatní křesťanská vyznání 7,7 %Protestantské církve 2,2 %Nezařazení věřící 11 %Židé 0,4 %Buddhisté 0,1 %Hinduisté 0,1 %Pohané 0,1 %Ostatní náboženství 0,1 %Neodpovědělo 0,9 %
Na Ukrajině je oficiálně úředním jazykem pouze ukrajinština, přestože jsou zde velké jazykové menšiny, především ty mluvící ruštinou, maďarštinou a rumunštinou. V jihovýchodních oblastech a zejména na Donbasu je ruština velmi rozšířená. V nyní Ruskem anektovaném Krymu je úředním jazykem ruština a také tatarština a ukrajinština.
Celkové statistiky z roku 2018
Ukrajinská kultura vyrůstá z křesťanských tradic, především z pravoslaví, ale také z řeckého katolictví. Z dob Kyjevské Rusi má společné kořeny s běloruskou a ruskou kulturou; ruský vliv je v ukrajinské kultuře trvale a silně přítomný.
Průměrná roční teplota se pohybuje mezi +6 °C na severu a +12 °C na jihu země. Průměrné roční srážky na většině území činí okolo 600 mm; největší srážkový úhrn vykazují Karpaty (1200 mm), nejsuššími oblastmi jsou stepi Chersonské oblasti a severního Krymu (400 mm ročně)
Téměř celá Ukrajina náleží do mírného klimatického pásu, převládá kontinentální podnebí; pouze na úzkém území mezi Krymskými horami a Černým mořem je podnebí subtropické.
Státním znakem Ukrajiny je po nabytí nezávislosti opět tzv. tryzub sv. Vladimíra (zlatý trojzubec na modrém poli); používá se zpravidla malý státní znak, neboť velký znak zatím nebyl oficiálně přijat; i v něm má však dominovat tryzub.[80] Ve stejných barvách je i ukrajinská vlajka, sestávající ze dvou stejně širokých podélných pruhů: zlatá barva symbolizuje úrodná pole, modrá pak nebe nad nimi. Státní hymnou je píseň Šče nevmerla Ukrajiny, vzniklá roku 1863.
Ukrajina je zastupitelská demokracie a poloprezidentská republika. Prezident je volen přímo, a to na 5 let. Ukrajina má jednokomorový parlament (Verchovna rada Ukrajiny) o 450 zastupitelích (od r. 2006 též na pětileté období); ten volí a odvolává premiéra země, premiér musí být oficiálně jmenován prezidentem.