Storyboarding je skvělý způsob, jak se zaměřit na typy literárních konfliktů. Nechte své studenty, aby si vybrali příklad každého literárního konfliktu a zobrazili ho pomocí tvůrce scénáře. Ve scénáři by měl být vizuálně znázorněn příklad každého konfliktu spolu s vysvětlením scény a toho, jak se hodí ke konkrétní kategorii konfliktu.
Vypravěč se snaží odolat strašlivému tikání srdce mrtvého muže, které ho pronásleduje.
Vypravěč musí policii lhát a vraždu zakrýt.
Vypravěč posedne starcovo oko a nakonec ho za to zabije.
(Tyto pokyny jsou zcela přizpůsobitelné. Po kliknutí na „Kopírovat aktivitu“ aktualizujte pokyny na kartě Upravit úkolu.)
Vytvoření scénáře, který ukazuje alespoň tři formy literárního konfliktu v „Zrádné srdce“.
Začněte tím, že studentovi vysvětlíte různé typy konfliktů. Nejzákladnějším rozdílem je vnitřní a vnější konflikt. V rámci těchto kategorií existují i další typy. Dejte studentům několik příkladů z každého typu, aby byli dobře obeznámeni s identifikací různých konfliktů.
Zvažte příčiny sporů postav. Rozpoznat příčiny jejich vnitřních nepokojů nebo jejich konfliktů s vnějšími mocnostmi. Přemýšlejte o jejich nadějích, obavách, principech a cílech. Požádejte studenty, aby nahlas přemýšleli a sepsali tyto motivace, protože budou později použity k identifikaci konfliktů.
Nejprve požádejte studenty, aby určili konkrétní druhy konfliktů, které se ve vyprávění vyskytují. Určete, které postavy procházejí vnitřním nepokojem a s jakými silami zvenčí bojují. Například v Tell-Tale Heart je konflikt mezi charakterem a charakterem, charakterem vs. já a charakter vs. společnost dominantnější.
Přemýšlejte o souvislostech mezi vnitřními a vnějšími konflikty. Ovlivňují vnitřní konflikty postavy to, jak řeší problémy zvenčí? Zhoršuje boj navenek jejich vnitřní problémy? Hledejte souvislosti mezi příčinami a následky. Například ve filmu Tell-Tale Heart byl konflikt, který měl vypravěč sám se sebou, spojen s jeho konfliktem se společností a jeho zoufalou potřebou, aby lidé věřili v jeho zdravý rozum.
Hlavním motivačním faktorem příběhu je vnitřní neklid vypravěče. Jeho fascinace a posedlost pohledem postaršího muže a jeho přesvědčení, že je „jako sup“, způsobuje, že se stává úzkostnějším a paranoidnějším. Vražda starého muže slouží jako konečné řešení. Také vrhá určité světlo na typ konfliktů mezi postavami a já, které mohou v člověku přivádět šílenství.
Hlavní vnější konflikt příběhu je mezi vypravěčem a starším mužem. Oko starého muže se stane fixací vypravěče a jeho přesvědčení, že je zlomyslné a odsuzující, v něm vyvolává touhu zbavit se tohoto zdroje nepohodlí, což nakonec vede k vraždě. Dalším vnějším konfliktem v příběhu je konflikt vypravěče vs. společnost. Společnost věří, že vypravěč je šílený, zatímco vypravěč chce, aby společnost věřila v jeho příčetnost, což ho zase přivádí k šílenství.